Březen 2014

LOST #1

12. března 2014 v 16:55 | Strange

Ležím tu ve své posteli a dívám se na jeho offline ikonku na skypu. Za tak krátkou dobu se ten kluk dokázal stát vším, co jsem kdy chtěla. I přes těch 130 km si dokážu zbytek svého života představit vedle něho. Vedle toho nečitelného záhadného kluka, který je jeden z mála, co mi po špatném dni dokáže zvednout náladu. Co mě dokáže před všemi ponížit tak, že se tomu zasměji i já. Nechápu to. Nechápu jeho.

Don't worry and kill yourself

11. března 2014 v 20:33 | Strange |  Dear Diary
Stačí pár špatných slov a vy jdete do háje. Nechcete tu být. Nechcete tu žít. Máte pocit, že sem nepatříte. Jenže pak přijde někdo/něco, co vás donutí. Donutí vás to pokračovat. Osoba, zvíře nebo třeba koníček. Jste tu aby jste žili a né se na život připravovali. Ovšem já se na život očividně velmi důkladně připravuju už celejch patnáct let. A to i přesto, že mám důvod žít. Mám naprosto úžasného oře. No teda.. nemám. On není můj, ale je můj. Nedává to smysl já vím. Hugo je ale prostě nadpřirozená bytost, která mě drží nad vodou a to i přes to, že jsem kvůli němu byla včera v posteli s krvavým nosem. Jéj. Jenom mě může dát kůň přes hubu. Ale je mi to jedno. Budu pro něj žít i kdybych nežila. On je něco víc. Díra, kterou nevyplní ani sebevětší a hezčí kluk.

It is all about art

9. března 2014 v 22:01 | Strange |  Dear Diary
Tak to jsem já. Strange. Nebuďte překvapeni. Nebuďte překvapeni ničím, co tu kdy uvidíte. Jsem to jenom já. Vážně poslední dobou zjišťuji jak moc mě baví umění. Fotografování, malování, modeling, spisovatelství. Začíná mě bavit snad všechno, kde se můžu psychicky vyjádřit. Viz.tento design. Působí vesele že? A to jsem chtěla. Je hodně zmatečný, ale prostě v noci jsem měla vizi a dnes večer jsem jí pouze zrealizovala. Poslední věc, co by jste o mě měli vědět - jsem gamerka. A strašně moc velká. LoL, WoW, WoT, MC, HS. A spoustu další.. Miluju to. Miluju všechno. A od toho rubrika Gaming. Prodělala jsem za poslední 4 měsíce dost psychických ujmů. Ale po dlouhé době zase stojím na nohou. A vím, co chci. Chci žít. Ve světě plném umění. Ve světě plném zlých lidí. Nikdo není dobrý. Nikdo. Ani já.. Ani ty! Smutné. Já vím. Ale život je smutný :)