Žiju ve tmě

4. října 2016 v 15:59 | Strange |  Dear Diary

Je mi jasné, že toto téma se má věnovat lidem, co nevidí. Ale já to chci vzít z trochu jiné stránky.
Od dob, co jsem byla ještě malé nevinné dítě se toho tolik změnilo. A hlavně to, že už nejsem dítě. Mám za sebou dokonce i bouračku, kdy jsem za volantem seděla já. Jsem člověk, který má asi všechno. Rodinu, super bráchu, přítele, domov. Ale některé z těch věcí jsou způsobitelé mých současných problémů.

Je mi jasné, že pokud na tento článek někdo narazí budou to ve většině případů holky a ty mě pochopěj. Mám přítele, který byl sice vždycky úžasný, ale v současné době si snaží najít nějakou bokovku, aby si užil. Sám mi to vysvětluje tak, že já jsem holka spíš na to založit rodinu a on, že je mladý a chce si ještě pořádně užít. In some way, I understand. Každý den jsou pro mě však muka čekání na to, kdy mi napíše, že si našel lepší holku než já a že na mě sere.

Ve dne spím a v noci když je klid sedím na parapetu přemýšlejíc o spoustě otázek života. Miluju tmu. Je tak čistá a přesto plná emocí a výkřiků. Jsem strašný sebekritik a tak sedět v noci na parapetu ve čtvrtém patře panelového domu není úplně bezpečná věc.

Lidé si v dnešní době neváží lidí, kteří si je váží. Uff to byla věta. Jsem si jistá, že jí však všichni rozumíte. Spoustu lidí si už v dnešní době neuvědomuje jak moc lehké je ubližovat ostatním.
Lidi. Mějte se rádi. Ať nedopadnete jako já.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama